Ezokraviny

Do kanceláře ředitele Fyzikálního ústavu Akademie věd vpadl bez zaklepání obrýlený a zadýchaný asistent, chvíli vrávoral u dveří a pak z něj vypadlo:   "Pane řediteli, náš zástupce ředitele pro cílený výzkum zmagořil!" Oslovený se napřímil ve svém křesle, nasál vzduch, aby zjistil, zda mladý muž není ovlivněn alkoholem, uspokojen zase pohodlně uložil záda a otázal se:  "Co přesně si mám představit pod pojmem zmagořil?" "No, víte, zjistili jsme, že asi před týdnem oblafnul naši přísnou počítačovou bezpečnostní politiku a podařilo se mu i přes kvalitně nakonfigurovaný firewall připojit na YouTube a na Facebook." "A kurva,"  vypadlo z ředitele,  "propustíme zodpovědné ajťáky." "Už se stalo, pane, ale tím se nic nevyřešilo." "Tak mě, hrome, nenapínejte, člověče. Co se tedy tak katastrofického událo?" "No, dnes ráno dorazil do práce jen v šortkách a tričku s nápisem Zakažme chemtrails a fotkou přeškrtnutého Gatese s ...

Zástup smutečních hostů na významném ceremoniálu nebral konce. Občerstvení bylo poněkud morbidně, nicméně tematicky, složeno výhradně z rakviček, věnečků a utopenců. Sjeli se probuzení lidé z celého světa, dokonce i tři šamani z australského kmene Bing-Bingů, kteří už osm tisíc let znali lék proti rakovině, zánětu slepého střeva a rýmě. Obřad proběhl předevčírem, ale mainstreamová média o této události mlčela jako zařezaná. My nikoliv. Jsme tu, abychom vám zjevili tu Jedinou Pravdu a Nic Než Pravdu. Dovolte ale malý úkrok do historie, protože ona je prý skvělá učitelka, přestože je většinou nucena rozdávat nedostatečné. Úspěch, jakým se Blbost Všudypřítomná, rodným jménem Nekonečná, zapsala do dějin Všehomíra, je velmi poučná. Psal se rok 2 700 před Kristem, což bylo sice divné, poněvadž chlap toho jména se ještě nenarodil, ale významní vizionáři té doby ho předpověděli, takže většina prosté populace vzala letopočet za svůj. Byl únor a na svazích obrovské pyramidy se proháněl...

V každém počasí při pobytu venku noste rádiovku. Díky svému tvaru a malé nenápadné anténce sbírá z okolí negativní kosmickou energii a přes meridiány a základní zemskou čakru ji odvádí zpět Matičce Zemi, která už si umí poradit. Zvažte možnost přihlásit se na kurz boxu, juda nebo karate, přičemž se ani jako začátečník nebojte postavit mnohem zdatnějšímu soupeři. Dříve či později budete uzemněni spolehlivě a bez velké námahy. Nestyďte se i letních pařácích hrozících bouřkou nosit deštník nejlépe s kovovou rukojetí, který je pro dané účely velmi efektivní. Na hloupé otázky typu: „Proč nosíš deštník, když neprší?“ odpovídejte zásadně vědoucím úsměvem a ničím jiným. Choďte zásadně bosky. Vždy a všude, i v tuhých mrazech. Všechny boty, ať už pocházejí z čínských provincií nebo z Baťových průmyslových závodů odmítněte jednou a provždy, protože obuvní lobby netouží po vašem pohodlí, nýbrž po obsahu vaší peněženky, a elektrony si na zemi smutně chřadnou. Udělejte si řidičský průkaz a poté se ...

"STOP! Kterej kokot mi vlezl do záběru?"  Zařval režisér a mrštil do placu hrnečkem s nedopitou kávou. "Co to kurva má být?"  Pokračoval v hlasitém projevu a rozšlapal si stoličku. "Máme konečně po dlouhý době zajištěný financování, dokonce od samotný vlády, a vy to tu sabotujete. Se na všechno můžu akorát tak vysrat!" Hodil  kšiltovku po půvabné asistence režie a odkráčel do svého karavanu. Cestou ještě utrousil: "Vyveďte z placu toho mamrda a až budete zase připravený, stavte se pro mě." Zmizel. Kameraman stopnul aparát, zatvářil se rozmrzele a loknul si trochu pravé irské whisky z butylky, kterých měl po ruce sedmnáct pro podobné případy. "Vy tam," mávnul na poflakujícího se kulisáka, který se přetvařoval, že instaluje imitace hvězd na černém pozadí, "vyveďte toho idiota z komparsu někam do řiti a zkuste mu vysvětlit, že tady tvoříme historii našeho hrdého amerického národa. Dokud nedostane povel, nemá na place co pohledávat!...

"Synu, pošlu tě na Zem," prohlásil u večeře otec, utřel si vous a spokojeně se rozvalil na obláčkovém kanapi. "Kurva, a je po zábavě," zhřešil syn a přemýšlel, jak dá vědět bráchovi, že na dnešní bezva mejdan nedorazí. Nahlas ale položil zvídavou otázku, aby projevil zájem a fotříka zbytečně nenasral. Naposled, když se mu to podařilo, skončila diskuse velkým třeskem. "Co je to Zem, otče?" "Ále," upil otec mešního vína z ročníku Nula, nenápadně si krknul a zodpověděl dotaz: "To je takový kulatý kus šutru, co jsem vymyslel ve vaně, když jsem se právě nudil. Z čehož pro tebe vyplývá poučení. Nudíš-li se, nepracuj, nebo to zvoráš. V té euforii jsem vyrobil hory, lesy, moře, jezera a vůbec krásný svět, ale pak mě napadlo, že by ho chtělo něčím oživit. Tak jsem kromě jiného vymyslel člověka a prdnul ho na to neprozkoumané místo. Dal jsem mu desatero dobrých rad a doufal, že tím pádem mám všechno z krku. Ach, jak jsem se zmýlil! Prvním jejich či...

Existují okamžiky, kdy i nadpozemsky trpělivému skeptikovi, nebo odborníkovi ve složitém oboru, dojde trpělivost. Podobný emoční výlev většinou mívá za následek ban v jinak zajímavé skupině. Třeba v té o Ploché Zemi nebo o Masakrech v očkování, případně v politických či ekonomických diskusích.  Znám to z vlastní zkušenosti, takže vím, že pro nějaké to hrubší slovíčko po nějaké době člověk nejde daleko. Když už se asi posté dozví, že očkování způsobuje autismus. Nebo že Američané si zbourali čtyři velké baráky, poněvadž je to prostě bavilo. Případně že Slované, konkrétně Češi, jsou na tomto světě už od dob dinosaurů a vládní elity to zavile tají. Pak vypěníte a pošlete oponenta do prdele, kam tak či onak patří. Jenže to je nuda. Mám kreativní nápad.  Nehodláte něco takového znovu udělat, a přestože máte pocit, že se podobné chyby už nikdy nedopustíte, ona stejně přijde. Nezvána, nečekána. Zkusme nyní oprášit starou češtinu a odeslat zjevně nevzdělaného idiota do exkrementálních...

Certifikovaný psychosomatik Radomil Brázda pozorně pohlédl na slzícího klienta. Zarudlé oči dle poznatků tradiční čínské medicíny poukazovaly na vážný problém skrývající se v tlustém střevě trpícího pacienta. Čínští mudrci během věků zjistili, že vše je spojeno se vším, a to včetně zubů moudrosti, což Radomilovi dávalo smysl. Jenže při svém studiu orientální medicíny Radomil také narazil na slavného mongolského léčitele jménem Dagva Chimed Dovdon Bavuu, který naopak tvrdil, že nic je spojeno s ničím, a drtivou většinu chorých uzdravil prostě tím, že je neléčil vůbec nijak. Dvě navzájem protichůdné teorie fungovaly naprosto totožně, což Radomila zpočátku mátlo. Až později pochopil, že jde o základní mantru alternativní medicíny. Netušíme jak, ani proč, ale máme výsledky! Zatímco ustrnulá lékařská věda sice věděla jak i proč, ale lidé si vesele marodili dál. Zatřepal hlavou, aby se zbavil toku myšlenek a přesunul svou pozornost k pacientovi. Nejdřív anamnéza, potom diagnóza, nakonec tera...

"Hele, Vesmíre, můžeš mi nějak srozumitelně vysvětlit, proč jsi celý tak složitý a chaotický? A jaký jsi měl důvod pro to, abys nás nechal vzniknout a plácat se v totální nevědomosti?" "A ty jsi kdo?"  Zatvářil se Vesmír překvapeně. "Člověk, kdo bych byl?" "Aha. Odpusť, ale nemůžu mít přehled úplně o všem. Uřídit tak velkou firmu dá docela fušku. Nejsem Babiš." Dodal, když zjistil, s kým vlastně hovoří. "Tvrdíš, že jsem tě stvořil?" "To bohužel prokázat nemohu, poněvadž nemám hodnověrný důkaz. Jenže," podrbal se skeptik na hlavě, "kdo jiný by mě a další miliardy lidí vymyslel, když ne ty?" "Pár adeptů mě napadá. Blbců a naivů je ve mně habaděj." "Tak to byl Bůh?" "Co, nebo kdo, je Bůh?" "Taková zajímavá neviditelná bytost, co za šest dní stvořila tebe i nás a sedmý den si dala šlofíka. Ty ho neznáš?" Vesmír se prohrabal ve své databázi a odvětil: "Jméno mi nic neříká. A...

"Prosím o klid!" Zatleskala přísně se tvářící úřednice bujných tvarů oblečená ve starořímské tóze. Šum v obrovské místnosti postupně utichl. "Ještě dříve, než vyplníte dotazník, který jste obdrželi při vstupu, musím vás upozornit na několik základních pravidel." Ozvalo se šustění, jak zmatené publikum začalo listovat v papírovém formuláři, což je vymoženost, která nezanikne ani po smrti Vesmíru. Dáma se na přesně vypočítaný okamžik odmlčela a počkala, až postupně utichne ruch. Poté pokračovala: "Většina z vás je zde poprvé a je mi celkem jasné, že jste lehce dezorientovaní. Ty, co jsou tu poněkolikáté žádám, aby se zdrželi nemístných rad.“ Zatvářila se přísně. Urovnala si myšlenky a pokračovala: „ Prvotní dezorientace je úplně normální a brzy vás přejde. Urazili jste totiž hodně velkou vzdálenost. Ocitli jste se v této aule, protože jste umřeli." Vzrušené mumlání tentokrát trvalo déle, poněvadž spoustu přítomných nečekané, ale zásadní sdělení dost překvap...

„Já vás propustím, vy idiote!“ Nebral si servítky šéf přísně utajeného vědeckého zařízení, které potajmu financovala armáda jedné velké nejmenované mocnosti. „Zkurvil jste celý dlouholetý výzkum, přestože zadání bylo jasné. A teď mi povězte, co si máme počít s tímhle materiálem?“  Ukázal rukou na obrovskou místnost, v níž se potulovala spousta infantilně se tvářících jedinců obdařených ovšem nadstandardním vzděláním. „Máme je zastřelit, nebo co navrhujete?“ Obviněný výzkumník zaujal obrannou pozici: „ Zadání jsem pochopil správně! Vyrobit virus, který donutí každého vojáka, počínaje vojínem a konče generálem, radostně a zvesela vyrazit do bitvy, aniž by kladl zbytečné otázky. Happines virus měl být trumfem, který jednou provždy zbaví lidstvo zbytečného strachu a posune ho dál a dál, až ke hvězdám. Poněvadž kdo ví, co tam kdy najdeme. Pokud budou lidé doopravdy šťastní, překonají všechny strasti a potíže. Makal jsem jako šroub a vaši kritiku si vážně nezasloužím!“ Dodal vzpurně a p...

"Hele, chlapi, vobjevil jsem voheň!" Dorazil ožehnutý muž s klackem v ruce do studené jeskyně. "Můžeme se vohřát a třeba i ten zbytek mamutí kýty trochu vopéct, nebo jak se tomu bude jednou říkat." "Hele, Grile, smol na to," ozval se nerudný stařec, kterému tuhé syrové maso předžvýkávalo jeho sedm žen. Jedna po druhé. "Takovýhle novoty nám sem netahej. Co ty vo tom, jak říkáš vohni, vlastně doopravdy víš? Co když je děsně jedovatej a všichni zdechnem?" "Jo," přidal se další jedinec s tlamou plnou tuhého masa, "my chápeme, že jsi trochu jinej, ale žvejkat syrovýho stejka je naše dlouhodobá tradice." Zabral čelistí, něco křuplo a on krvavou rukou vyndal trojku vpravo nahoře. "Přesně," přidal se další, "vzpomínáš, jak Kil, dejž mu Mamut věčnou slávu, s velkým nadšením dotáhnul bazmek, kterýmu říkal kolo? K hovnu to bylo, žrát se to nedalo a nakonec si rozbil hubu na vynálezu, co mu říkal koloběžka. Idiot,...

Krachy časových cestovních agentur se daly čekat. Ránu z milosti jim uštědřili, tak trochu omylem, kvantoví fyzici a jiní podivíni. A také poslanec českého parlamentu, jakýsi Prokop, který nebyl Diviš, jenž se z výletu do historie navrátil hrubě nespokojen, což ve svém klubu patřičně rozmáznul. Zákon, přikazující cestovkám brát klienty k té jediné Pravdě byl na spadnutí. Jenže o samotný pojem "Pravda" a jeho reálný význam se vedly dlouhodobé spory napříč politickým spektrem. Takže nakonec padl pozměňovací návrh časové agentury jednou provždy zrušit, aby byl klid. Což bylo řádově jednodušší, než stanovit závazná pravidla jejich fungování. K řečnickému pultíku dorazil notně nasraný poslanec Babiš, který se díky paradoxu kumulace vyskytoval prakticky ve všech významných i nevýznamných okamžicích českých dějin a naštvaně vykřikl: "Nekradol som proto, abysom nemohol cestovat, kam se si zachce. Ostatně - zde prítomný pan Schrödinger, který se uvolil zúčastnit se jednání, je s...

"To mi vysvětlete, pane," usrknul muž naproti zvětralé pivo, "proč lidé dneska věří kdejaké hovadině, kterou si přečtou na internetu?" "Nejsem si zcela jist, ale mám teorii," přiznávám na rovinu. "Kam se poděli dávní myslitelé?" pokračoval v tirádě, "Tesla, Marx, Engels, Lenin, Putin, Halina Pawlowská a další? Kdyby se dožili dneška, nejspíš by všichni spáchali harakiri." "Myslíte seppuku? Ta  pochází z Japonska," upřesňuji, abych dokázal, že nejsem žádný jeliman. "Chuj s tím," mávnul podroušený muž rukou, "prostě by si vyndali střeva a na termologolii... termanoligii... safra... na názvu nesejde!" "To neříkejte!"  Zvedám varovně prst. "Právě terminologie, čili jednoznačné označení věci nebo děje, je z pohledu správného pochopení a zařazení do kontextu velmi důležitá. Kupříkladu vámi zmiňované slovo hovadina je jméno vytvořené přímo od substantiva zvířecího typu a je považováno za pejorati...

Očkování je považováno za jeden z nejzásadnějších objevů novodobé medicíny. Spolu se zavedením antibiotické léčby a upravené vody vedlo v minulém století k výrazné redukci výskytu infekčních chorob v ekonomicky rozvinutých zemích. Přes nesporné úspěchy se očkování stává v posledních desetiletích předmětem častých polemik. Informace, o které se opírá antivakcinační hnutí, pocházejí většinou z neověřených, nerecenzovaných zdrojů a jsou z velké části výsledkem chybného pochopení nebo neznalosti složité problematiky. Přinášíme vyjádření matek, které objevily internet a sociální sítě, což se ukázalo jako obrovská, obrovská chyba. Vakcinace, bez legrace, obrovská je buzerace. Očkují nás tam a zpátky, kojence i jejich matky. Jak nás učí historie, s nemocí se lépe žije. Tak třeba malí hobiti, snad píchali je do řiti? Už jsme všichni plní zloby, jak okrádá nás farma lobby. Chceme zpátky příušnice, žloutenku a neštovice. Citelně nám chybí záškrt, bez tetanu je to na prd, a bez obrny nemůže, syn ...

"Tady jste jenom banda nedouků! Umíte hovno a s tím já musím pracovat. Až výcvik dokončíte, je pravděpodobné, že z vás budou uznávaní bojovníci. Většina odpadne. Ty popravím osobně. Vojenské řády mi to umožňují. V tuhle chvíli, jak vás tak pozoruji, jste jenom banda sraček. Mým úkolem je vyrobit z hoven polárkový dort. Rozumíte mi?"  Nesmrtelné přivítání bažantů se od dob prvních prehistorických armádních útvarů příliš nezměnilo. "Ano, pane!" Řada nováčků pochopila, že autoritám se neodporuje a vyštěkla, co se od nich očekávalo. "Ano, pane veliteli! Máte říct! Kurva, vy jste zase tlupa neandrtálců. Za trest ve svém osobním volnu stokrát opíšete Einsteinovu gravitační rovnici. Rozchod!" Zavelel plukovník přezdívaný Clever a odkráčel znechucen do kantýny. Do uniformy se málem nevešel, a kvůli obrovské mozkové kapacitě mu armádní výstrojář musel nechat ušít čepici na míru. Dvojřad se rozpadl a éterem se rozlehlo rozčilené mumlání. Prim ve ve frflání držel ob...