Ezokraviny

Letí dva fotony kosmickou prázdnotou. "Kam máš namířeno, kolego?“  Ptá se první foton. „K Alfě Centauri,“ odpoví druhý. „K Áčku nebo k Béčku?“  Vyzvídá první, který si říká Maximus. „Poslali mě k Céčku ošéfovat červeného trpajzlíka jménem  Proximus, či tak nějak. Pofrčím ještě skoro čtyři  roky. Hromská šichta. Jo, a těší mě, jsem Minimus.“ „Jen čtyři roky?“ zareaguje pohrdavě Maximus. „Mě,  ty vole, poslali až k Velkému Třesku! Půl roku mám  za sebou, čeká mě jich odhadem ještě asi třináct miliard!“ „Se picnu, ty pyčo!“  Vyděsí se Minimus, pocházející z ostravských Vítkovic. „Co tam probůh budeš robiť?“ „Mám schůzku, jenže tajnou,“ ztiší se Maximus, „s nejrychlejší  částicí ve známém vesmíru. Ale pšššt…“ s obavami  se ohlédne, „nesmím o tom moc mluvit.“ „Proč ne?“ „Einstein to zakázal.“ „Hmmmmm…“ zpracoval informaci Minimus, „ale mně  bys to mohl povědět. Beztak už se v životě neuvidíme.“ „No dobře,“ povídá Maximus celý šťastný, ...

Vyšetřovatel se zamračil a hodil po obviněném pohled, který odkoukal ze seriálu Ostří poldové. Mládenec na nepohodlné židli se zavrtěl a zatvářil se sveřepě. "Únos je závažný trestný čin!" Zvýšil kriminalista hlas a doufal, že jeho protějšek trochu zvadne a začne spolupracovat. "Osm let natvrdo mezi teplomilci a jinými přírodními úkazy nemáte přeci zapotřebí." Poznamenal temně: "Obden penis v řiti vás dlouho bavit nebude." Opřel se v křesle a cvrnknul prstem do klávesnice počítače, jehož procesor s číslem 386SX nedávno odešel do křemíkového nebe. To ale obviněný vidět nemohl. Mladík se mírně zavrtěl, upamatoval se na slova svého kamaráda, který absolvoval dva semestry právnické fakulty v Plzni a získal titul, načež odpověděl: "Prudila." A zmlknul. "To vás neomlouvá, pane! Zanechat tu dámu takhle naholo a bez pomoci je přeci zvěrstvo!" Vyštěkl a očekával reakci. Ta se dostavila vzápětí. " Byla to prudička," zopakoval mladík,...