Ezokraviny

"Víte, pane doktore, já tenhle svět a dobu, v níž žiju, mám docela rád. Přesněji, měl jsem rád.  Vzato kolem a kolem mi vůbec nic nechybí. Bydlím v malé dědince čítající zhruba osm stovek stálých obyvatel, a řeknu vám pane, jak ta se za posledních dvacet let proměnila! K nepoznání. Šedivá a hrůzostrašně vypadající stavení vystavěná z vesměs kradeného socialistického materiálu se oděla do barev. Okolní lesy jsou čisté a plné hub, zemědělci se navzdory nátlaku ekologické lobby snaží pěstovat užitečné potraviny, jakými jsou třeba kukuřice, červená řepa nebo brambory.  V místě bývalé skládky se za pomoci peněz z Evropské unie vybudovalo fajnové dětské hřiště, kousek bokem i víceúčelový kulturní dům a pro fajnšmekry máme i tenisové kurty.  Rozpadající se statek po bývalém JZD si vzal do péče jakýsi fantasta, který se zadlužil až do sedmého kolena, a z trosek a ruin vybudoval příjemný penzion. Pěstuje závodní koně, a to vám řeknu, fešáci to jsou. Z polozapomenuté hájenky, která dvakrát

„Tak, paní, jste na řadě.“ Mrtvolně vyhlížející osoba pro jistotu zvolila oznamovací tón, aby svou klientku zbytečně nevyděsila.  Když spatřila úlek na ženině tváři, trochu roztála a podotkla: „Ale no tak, není se čeho bát. Důkladnou rešerší před vlastním zákrokem jsem zjistila, že jste členkou mnoha zásadních facebookových skupin.“  Zašustila zastaralým papyrusem a pokračovala: „Duchovní seznamka a jiné povídání. Půst je dokonalý lék. Psychosomatika a etikoterapie v praxi. Paranormal Group Universal. Alterna. Užíváme CDS. Nejsme vaše loutky. Klasická a postklasická homeopatie. Neočkovaní. Třetí oko. Kvantová cesta. A tak dále, a tak dále.“ Sklapla notes. „Tak čeho se bojíte? Váš poslední příspěvek o nekonečné cestě Duše přívětivým Vesmírem na Kvantové vlně získal dokonce více než osm tisíc lajků a přes pět stovek sdílení. Tož neprotestuje a pojďte se mnou. Nakonec se vám cesta i cíl budou líbit. Slibuji.“ Dodala osoba a zkřížila za zády dva prsty.  „Fakt musím?“  Fňukla dáma, „Vžd

"To mi vysvětlete, pane," usrknul muž naproti zvětralé pivo, "proč lidé dneska věří kdejaké hovadině, kterou si přečtou na internetu?" "Nejsem si zcela jist, ale mám teorii," přiznávám na rovinu. "Kam se poděli dávní myslitelé?" pokračoval můj protějšek v tirádě, "Tesla, Marx, Engels, Putin, Lenin, Halina Pawlowská a další? Kdyby se dožili dneška, nejspíš by všichni spáchali harakiri." "Myslíte seppuku? Ta ale pochází z Japonska," upřesňuji, abych dokázal, že nejsem žádný jeliman. "Chuj s tím," mávnul podroušený muž rukou, "prostě by si vyndali střeva a na termologolii... termanoligii... safra... na názvu nesejde!" "To neříkejte!" zvedám varovně prst. "Právě terminologie, čili jednoznačné označení věci nebo děje, je z pohledu správného pochopení a zařazení do kontextu velmi důležitá. Kupříkladu vámi zmiňované slovo hovadina je jméno vytvořené přímo od substantiva zvířecího typu a je pov

Kdysi dávno před sto miliony let… Spinosaurus Ferda ulevil svému močovému měchýři, protože poslední strava, kterou zhltnul, byla vybavena jakýmsi toxickým jedem, což dopředu nemohl vědět. Tři hektolitry vody, které vychlastal, musely někudy ven. Ohromně se mu ulevilo, a protože disponoval dvěma mozky, ozdravující účinek této zázračné tekutiny mu uniknout nemohl. Fakt, že utopil tři kolonie mravenců a jedno hnízdo prosperujících vos, které se v té době zrovna evolučně objevily na planetě, ho ponechalo chladným, protože jejich velikost byla pod jeho rozlišovací schopnosti. Vyrazil za manželkou a spokojen sám se sebou z plného ozubeného hrdla zařval: „Chrchy chá uáááá chrmpf chrch!“ Což v překladu znamenalo: „Ale kurva se mi ulevilo. Co ze mě vypadlo, jsou jenom obyčejné chcanky, ale budeme jim říkat urina. Vyléčilo mě to z bolesti břicha.“ Něžně kousnul svou samici do řiti a odkráčel sežrat něco chutnějšího.  O něco později… Huhma Íha Jámasútra, nábožný muž, asketa, obávaný šaman, a dl

Napůl domácí černobílý kocour Filip se unaveně podrbal za uchem, zasípal, zakašlal, polohlasem mňouknul a poté si s blaženým výrazem olíznul kulky. Nic jiného na práci neměl, když čekal, až ho dvounozí pánové vyhřátého domu pustí dovnitř k pořádnému dlabanci. Myš, kterou v potu tváře v noci ulovil, byla nejspíš bulimička nebo anorektička a moc ho nezasytila. Navíc musel dvakrát bránit své kvalitně prochcané výsostné území.  Chlupatý psí zmetek odnaproti zase zdrhnul majitelům a půl druhé hodiny Filipa honil po smradlavé oranici. Vzájemný souboj nakonec skončil plichtou. Kocour měl plný pysk chlupů a podvraťák se ponížen odplížil dírou v plotě do své boudy vybaven několika krvavými šrámy.  Přírodní hranici narušil také zrzavý kočičí buldozer z blízkého statku. Filip, vědom si své chatrnější konstituce, raději moudře ustoupil, což se mu vymstilo, protože z boje se neutíká. Při svém taktickém ústupu totiž zabloudil do blízkého kurníku a narazil na velmi rozhořčeného kohouta, který nejspíš

Přemnožení klíšťat bývá každoroční smutnou realitou, takže je nutné chránit sebe i tu část rodiny, kterou chcete mít ještě pár let po ruce. Na syna opilce se vykašlete a snacha, která vám nadává do zasraných tchýní, nechť zdechne na encefalitidu. Ty neřešte. Postarejte se o sebe a své doopravdy blízké.  Zaběhněte jednoho slunečného dne kamkoliv do vyšší trávy či lesíka a najděte klíště. Nemusíte hledat dlouho. Je pravděpodobné, že ten mrňavý tvoreček vás objeví sám. Zkuste hodinu trvající duchovní ležing v nepokoseném travním porostu.   Doneste si ho domů, opatrně sundejte, než se pořádně zakousne, a poté ho nechejte utopit v co největší nádobě plné vody. Čím větší tím lepší. Doporučujeme použít kýbl o objemu pětadvaceti litrů. Kdyby ten malý krvežíznivý hajzlík vzdoroval, poněvadž se kdysi naučil plovat v kapce rosy, zvolte metodu „šup hlavičku pod vodičku“ - a držte. Po asi dvaceti minutách mrtvolku vyjměte a vyhoďte do nebezpečného odpadu, už nebude potřeba. Dávejte ale pozor, aby

"Hele - sejmi ho, hajzla!"  Zařval náhle seržant Rosenberg, kterému spolubojovníci na nejzazší výspě světa přezdívali familiárně Penis, když v dalekohledu zahlédl osamělého muže bojujícího na vetché lodičce s rozbouřeným mořem.  Sofistikovaná zbraň pocházející z řídnoucích zásob vyhynulé mimozemské civilizace udělala tiché puf a borec na kajaku se ponořil do zčeřených a studených vln zapovězeného oceánu. Jeho poslední myšlenku, která zněla: kurva, já to věděl! nikdo nezaznamenal. Jen hlubinná rybí havěť měla o večeři postaráno - a ta nic nevykecá. "Viděls to, Penisi? Ten zmrd udělal prstama véčko, než zahučel pod hladinu!" Sklonil futuristickou zbraň vojín Kafránek.  "No a? Na YouTube už to nedá, páč  široko daleko není žádnej signál, kterej by stál za řeč." Odvětil Rosenberg a odeslal hlášení službu držícímu velícímu důstojníkovi. "Tohle tajemství zůstane navždycky neprozrazeno." Dodal, schoval komunikační zařízení do kapsy, zapálil si ciga