Krachy časových cestovních agentur se daly čekat. Ránu z milosti jim uštědřili, tak trochu omylem, kvantoví fyzici a jiní podivíni. A také poslanec českého parlamentu, jakýsi Prokop, který nebyl Diviš, jenž se z výletu do historie navrátil hrubě nespokojen, což ve svém klubu patřičně rozmáznul. Zákon, přikazující cestovkám brát klienty k té jediné Pravdě byl na spadnutí. Jenže o samotný pojem "Pravda" a jeho reálný význam se vedly dlouhodobé spory napříč politickým spektrem. Takže nakonec padl pozměňovací návrh časové agentury jednou provždy zrušit, aby byl klid. Což bylo řádově jednodušší, než stanovit závazná pravidla jejich fungování. K řečnickému pultíku dorazil notně nasraný poslanec Babiš, který se díky paradoxu kumulace vyskytoval prakticky ve všech významných i nevýznamných okamžicích českých dějin a naštvaně vykřikl: "Nekradol som proto, abysom nemohol cestovat, kam se si zachce. Ostatně - zde prítomný pan Schrödinger, který se uvolil zúčastnit se jednání, je s...
Co se do knihy nevešlo