Ezokraviny

„Tahle stavebnice mi dá pěkně zabrat,“ prohrábl si strniště prošedivělý muž, poněvadž značka Pro muže to nejlepší ještě nebyla vynalezena. Rozhodl se, že si nechá narůst dlouhý plnovous a na stříhání vlasů se také vykašle. Pohlédl zkoumavě na svou partnerku Fínu, která se tvářila nevinně a trochu potměšile, načež poznamenala: „To zvládneš, protože jsi fakt borec. Vím, že těch dílků je neuvěřitelné množství, ale ty jsi přeci můj miláček a strašně šikovný architekt. Nepropadej splínu a vrhni se do toho. Výsledek jistě bude stát za to. Máš mou plnou důvěru. Dalo mi dost práce ji objevit a neznám nikoho lepšího, než jsi ty!“ Dopověděla a někam se vypařila. Doslova. Muž vysypal jednotlivé dílky, které se chaoticky rozlétly po dostupném prostoru a zachmuřil se. Tenhle bordel nikdy v životě dohromady nedá, když chybí návod k použití. Prohrábnul prstem několik koleček, čehož následkem bylo lehké zahřmění a obrovský výtrysk světelné energie. Odskočil od stavebnice a šel si vyměnit spodky, kt...

Kdož jen jsou ty smějící se bestie, honosící se tituly vysokoškolskými, leckdy pocházejícími z podřadných škol? Ti sarkastičtí posměváčci a ubozí přízemní lidičkové se zavřenýma očima? Ti rádobyodborníci na život, vesmír a vůbec?  Poodhalme roušku tajemství a představme si onu kastu nadřazených, jež ego své povyšují nad zákonitosti Všehomíra, jemuž nemohou porozumět, protože vidí jen svět, jaký vidět chtějí.  Říkají si skeptici. A řekněme si na rovinu - jde o ubohé bytosti, jimž jsou z jejich vlastní vůle uzavřeny magické dimenze alternativních vesmírů. Nikdy nepoznají skutečnou Pravdu, protože: Tam, kde my spatřujeme nekonečný příliv superléčivé a kaloricky vydatné kosmické energie, oni nevidí nic, a tak se musí živit přízemní stravou plnou nebezpečných chemikálií. I jedovatou solí či lepkem, považte. Gurmáni?   Kde my na obloze jasně vidíme rozkošatělé obludnosti plné nanočástic a toxického hliníku nebo aluminia, oni prskají: "Hle, jen obyčejné mraky!" Ignoranti? Povyšu...

"Řek´ jsem jen, že Země je placka, a zpoza rohu přiletěla facka!" postěžoval si obrýlený chlapík a třel si levou tvář, která si ještě po dvou hodinách argumentační faul vyrobený v režimu offline pamatovala. "A cos čekal od skeptika? Důkazy?" Uchechtnul se plešatý borec na druhé straně restauračního stolku, mocně nasál z cigarety a uklepl popel na dost pošramocený plastový ubrus. "Jseš prostě idiot a nechápu, proč lezeš mezi lidi, když je k dispozici bezpečný Facebook, kde to můžeš těmhle nedovzdělaným opičákům beztrestně nandat." "Bezpečný? Co to meleš? Umřel mi kompjůtr," postěžoval si zfackovaný naštvaně, "přitom jsem jen chtěl sdílet naprosto pravdivé video o tom, že Hitler ještě žije a užívá pohodlí na odvrácený straně Měsíce, a o pár vteřin později mi vyskočilo varování, že mě sleduje Policie ČR a mám jim poslat prachy, jinak už nenastartuju počítač! Mají prsty všude, tihle šmíráci!" Bouchnul pěstí do stolu a rozlil si pivo, kte...