Reportér regionálního týdeníku PRSK se zavrtěl v nepohodlném křesle. "Jak už jsem říkal na vrátnici, šéfredaktor mě vyslal, abych sepsal článek o úspěších vaší kliniky. Zatím mi ale není moc jasné, jak vlastně fungujete, a proto jsem skončil tady, u vás. Prý tomu velíte vy. " Odmlčel se. Muž sedící naproti si posunul brýle na nose, pohlédl na svého návštěvníka a vážně prohlásil: "Ano, jsem tu šéfem. Náš přístup k léčení moderních civilizačních chorob je velmi netradiční a prozatím, bohužel, širokou vědeckou a lékařskou obcí ignorován. Nyní nás financuje Vysoká škola života... Ale!" Zvedl ukazovák a nasadil úsměv číslo sedmnáct, "My máme prokazatelné výsledky a úspěchy, které si koneckonců můžete na vlastní oči ověřit, takže dříve či později dosáhneme i na zdravotní pojištění. Je libo malou exkurzi s odborným výkladem?" Novinář se s námahou vysoukal z proutěného křesílka, pokrčil rameny a souhlasil: "Proč ne, budu rád." A vyrazili. "Zákl
Co se do knihy nevešlo