„Vstupte!“ Ozval se hlas zpoza dveří. Příchozího to notně překvapilo, protože ještě nestačil zaklepat, ale pak pokrčil rameny a učinil žádané. „Ztratil se vám pejsek, že ano?“ Nepustil obrýlený človíček za honosným stolem návštěvníka ke slovu, „a chcete vědět, kde se nachází. Mám pravdu?“ „Máte. Ale jak to můžete tak přesně vědět?“ „To je mé tajemství. Nyní mi jen řekněte jeho jméno a datum narození. Uvidím, co se dá dělat.“ „Jmenuje se Caligula, ale já mu říkám Magore.“ Klient spatřil udivený výraz v jasnovidcově obličeji a dodal: „Má žena je historička a pojmenování byl její nápad. Abych ale přiznal barvu, ten čokl je arogantní a vzdorný debil a z mého pohledu jsem rád, že zmizel. Jenže znáte ženy.“ Jasnovidec pokývnul na souhlas dost neochotně, protože z vlastní zkušenosti věděl, že jednodušší je telepaticky najít jehlu v kupce sena než pochopit myšlení ženského elementu. To ale nahlas nepřiznal. „Datum narození?“ Optal se. „Někdy v květnu roku 2013, lépe to bohužel nevíme.“ „To...
Co se do knihy nevešlo