"Hele, vole, támhle je další! A pěknej macek," zvolal navigátor ultramoderního kotouče, který létal bez křídel poháněn duchovní energií a natruc platným fyzikálním zákonům, protože to se od roku 2021 smělo. Stejně jako cestování v čase objevené bioenergetickým léčitelem Plamínkem, pocházejícím z poměrně zaostalého národa, který považoval Einsteina za debila, rakovinu za neškodnou rýmu a vzdělání za nepotřebnou šikanu deformující lidský mozek. Ústavní soud prohlásil cestování časem za jedno ze základních lidských práv a bylo vymalováno.
Druhý pilot pomačkal pár tlačítek a z trysek létajícího stroje se vyřinul proud prudce jedovaté chemické látky. Složení bylo natolik tajné, že ho na časoletišti v jednadvacátem století vždy tankovali nabušení a po zuby ozbrojení chlapi v černých kuklách i uniformách.
Proslýchalo se ovšem, že se jedná pouze o energeticky aktivovanou vodu se zápornými vodíkovými ionty vymyšlenou jakýmsi potrhlým Japoncem jménem Emoto, který si fotil sněhové vločky, ale moc informací k dispozici nebylo, poněvadž internet byl pro jistotu dán na seznam zakázaných technologií. Nikdo tedy nic nevěděl, což byl nezvratný důkaz, že všichni vědí všechno. Jako vždy v lidských dějinách fungovala nejlépe šuškanda.
"Vidím," zareagoval pilot a upravil trajektorii, aby obří přerostlý samec triceratopse schytal plnou dávku. "Jen hezky inhaluj, vobludo," dodal s cynickým úšklebkem. "Tvé dny jsou sečteny."
"Raději ještě přitlač," doporučil mu palubní inženýr, profík na tachyonovou energii, "víš, že jestli přežije jenom jeden jediný kus, nebude mít lidstvo šanci a první prehistorický opičák, kterého právě ve spolupráci s ufouny z Aldebaranu vyvíjí v laboratoři v Novém Mexiku, nebude mít šanci na přežití, takže se z něj nakonec nevyvineme a zmizíme z vesmírného genofondu. A zrovna Plamínka by byla věčná škoda."
"No jo, furt," rozčertil se pilot, "copak to dělám poprvý? Pamatujete, jak jsme vyhynuli Bambiraptora? A to byl nějaký inteligent! Dokonce měl vratiprst a manipuloval s předměty. Dát mu šanci, klidně by vymyslel i oheň, kolo nebo DPH. A kde je teď?" Uchechtl se a nečekal na odpověď. "V řiti. A my zachraňujeme druh Homo Sapiens Sapiens. Usnadňujeme našim předkům opičákům cestu ze stromů, abychom my přežili. Úžasná doba." Dodal a uzavřel výpustné trysky.
"Co dál, hoši, ještě tu něco zbylo?" Optal se pro jistotu, aby něco nezanedbali.
"Tahle část krajiny už vypadá čistá," pohlédl navigator zkoumavě na přístroje a poté z okénka. "Myslím, že pro dnešek máme splněno a můžeme se vrátit do svého času. Už mám hlad jak sviňa a žena slíbila, že mi dneska kvantově přimyslí pránu se svíčkovou příchutí a brusinkami. Mňam." Zatvářil se potěšeně.
"Tak jo, chlapi, pro dnešek balíme," vynesl kapitán rozhodující slovo. "Zítra je taky den a my to těm přerostlým ještěrům ještě vytmavíme. Nezapomeňte, že musíme projít nezbytným detoxem na plazmovém generátoru. Nakopni to domů, kolego!" Vydal rozkaz a létající disk se s holografickým světelným efektem ztratil z oblohy i z času.
Nedospělý oslík ukrytý pod vzrostlými kapradinami zatřepal ušima, pohlédl na oblohu, ukousl kus travnatého trsu, vypustil pár úhledných bobků a zformuloval myšlenku, kterou mu milostivě dopřál už hotový a dále se nerozvíjející zakrnělý mozek: "Tohle je vám hovno platný, vopičáci, stejně se nakonec vyvinete ze mě!"
Komentáře
Okomentovat