Kvantování

"Tak jsem si včera, holky, nakvantovala osmdesát tisíc a fungl novýho úžasnýho milence. Byla to fuška, poněvadž jsem cestováním na kvantový vlně strávila celý večer, ale stálo to za tu dřinu." Pochlubila se nakrátko ostříhaná drobná žena jménem Jarmila, a v duchu očekávala úžas a závist v očích dalších účastnic matrixového sedánku. 

Spletla se. Ženské umí být někdy pěkné svině.

"No a co má, kurva, být?" Vypálila destrukční šrapnel lehce obézní odbarvená blondýnka Magda a rozmetala tak naděje a touhu po uznání na cimprcampr. "Já po semináři zbavila rakoviny dědu, tchýni, kočku i sousedovic papouška. A stačilo mi pět minut. Asi to ještě nemáš pevně v ruce," zavrtěla hlavou a zatvářila se soucitně. Každému halt není shůry dáno.

"Se nehádejte, vobludy," vstoupila do konverzace další dáma, čerstvá absolventka Vysoké školy života a postgraduálního kurzu Na mateřské, ale určitě nééé dovolené. "Všeckny víme, že cesta na kvantový vlně je prda jízda, ale každá z nás to má vo fous jinak. Jak říkala lektorka na sezení - všeckno je možné, stačí jen chtít!  Dybyste věděli, co já všechno chtěla a splnilo se mi, byste si sedly na prdel!" Usrkla ze šálku bezkofeinového capuccina a tajuplně se odmlčela.

Rozhostilo se nervózní ticho, jak účastnice dýchánku zvažovaly možné reakce na neúplné informační sdělení. Trapný okamžik prolomila až čtvrtá účastnice - dlouhánka s vrabčím účesem na hlavě. Svou reakci ale přeťápla, protože zvolila falešný argument zvaný ad grammaticum.

"Neříkej všeckny. Správně se říká všechny!"  

Kritizovaná se načuřila: "Si budu říkat, co chci a jak chci! Mám svůj názor na češtinu a hotovka. Svý moudra si rozdávej třeba na fejsbůku. A vůbec - maturita tě neopravňuje dělat z nás blboňky. Si vymytá vzdělávacím systémem a nemáš votevřený voči. Já ale ano a ostatní holky taky, že jo?"

Několikeré pokývání hlavou dalo rebelce za pravdu a vrabčák se trochu stáhnul do sebe. Maturita se ukázala jako hendikep. Tři semestry mainstreamové vysoké školy, které prozatím na zapřenou absolvovala, raději zazdila, poněvadž se držela hesla: "Vědět a pochybovat jest lidské, leč nevědět a nepochybovat božské." 

"No jo, no jo. Jen se nečerti, a vysvětli nám, co tak úžasného jsi pomocí kvantové vlny matrixu dokázala ty. A jak chceš trumfnout tady Magdu," ukázal vrabčák a na skromně se tvářící blondýnku, "která šmahem ruky zbavila rakoviny téměř polovinu činžáku?"

"Tohle umí každej blbec," vypálila vysokoškolačka z životní školy naštvaně, "dneska se rak léčí na internetu jenom podle vobrázku. Ale co se podařilo mně, tomu neuvěříte."

"Tak ven s tím," vložila se do debaty Jarmila, která litovala, že si nevymyslela větší finanční částku a alespoň tři černošské milence s nadprůměrnými penisy.

"Znáte mýho manžela, že jo?" spustila absolventka VŠŽ a dorazila zbytek italského vynálezu. "Je to starej vopruz, kterej mě sice miluje, ale vo kvantech ví hovno. Alternativní medicína jde mimo něj a zeleninu považuje za plevel. Bez bůčku nedá ránu a jeho nejmilejší zeleninovou pochoutkou jsou uzený domácí klobásky."

"Jo, to víme," projevila netrpělivost blondýnka. "Taky víme, že že tvůj manžel má panděro jak dobrý voják Švejk. A co z toho?"

"Myslíš toho Žvejka z Hvězdných válek? Ten ale žádný břicho neměl." Položila doplňující otázku dlouhánka, milovnice sci-fi.

"Ste vobě krávy," konstatovala vysokoškolačka, "netuším, kdo je Švejk či Žvejk, ale vím, že sem se večer proháněla na kvantový vlně a přála si fakticky nemožnou věc. To úsilí si neumíte představit. Ale vono se mi to podařilo! Druhej den dorazil můj drobek z práce, pohladil mě po vlasech, vlepil mi hubana na tvář a dokázal, že kvantování funguje jak švýcarský hodinky. Těch sedm smetanů, co sem za kurz vysolila, se vrátilo i s úrokama." 

"Tož nás nenapínej a řekni, cos pouhou myslí dokázala!" Ztratila definitivně trpělivost blondýnka.

"Mno, po polibku se posadil naproti mě, široce se usmál a řekl: ´Mohla bys mi, miláčku, dnes k večeři místo bůčku s chlupatými knedlíky raději uvařit brokolici?´"

Kolem stolu se rozhostilo hluboké nábožné ticho. Kvantování dokáže nemožné.