Přeskočit na hlavní obsah

Kruhy v obilí

Urgunal-Ha-Huhunal aktivoval trojrozměrnou holografickou klávesnici a zadumal se. Nadešel čas sepsat a odeslat hlášení svému nadřízenému o dosažených úspěších. Což byl problém, poněvadž žádný úspěch se nedostavil. Ta banda dvounohých opičáků obývající modrozelenou planetu se ukázala jako squadra naprostých ignorantů, kteří zjevně o kontakt ve skutečnosti moc nestáli.

"Je to celé na levačku..." začal psát, ale po kratší úvaze větu smazal, protože jeho šéfovi mohla připadat matoucí. Stejně jako on měl totiž sedm končetin rozmístěných zcela libovolně po duhově zbarveném těle a pozemský pojem pravý nebo levý nedával patřičný smysl. Povzdychl si a začal znova. 

Rozhodl se ignorovat úřednický žargon sestávající z náhodného opakování tří písmen a zvolil odlehčenější formu za použití malebného jazyka, pocházejícího z malé části rozlehlého kontinentu, kterou místní kdovíproč nazývali Česko. Holistický celostní computer Fur-Fu-Nal se s překladem nějak popere.

"Popravdě nevím, co mám dále dělat," rozvibroval klávesnici, "trčím se svým týmem v těchto zapadlých končinách už miliony jejich pozemských časových jednotek, a oni nás pořád ignorují. Vyhubili jsme přerostlé plazy, aby ty dvouruké křehké bytosti opatrně slézající ze stromů nesežraly. Ani si toho nevšimnuly a hrály si se šutry, poněvadž přirozený oheň jim zřejmě nebyl dost dobrý. Postavili jsme jim pyramidy jako geniální komunikační zářiče, jenže ti pitomci v nich místo dialogu ukládali mrtvoly, brousili žiletky nebo léčili koně." 

Huhunal si telekineticky dopřál doušek podchlazeného metanu a pokračoval:

"Když tohle všechno selhalo, šoupli jsme pečlivě vybraným jedincům geniální myšlenky, aby se vývoj trochu zrychlil. A co byste řekl, šéfe? Ježíše vrzli na kříž, Da Vinci si jenom něco čmáral, Tesla se na konci života zbláznil, Edison vydělal majlant na žárovkách a nic víc ho nezajímalo. Einstein vydumal relativitu, což jak uznáte, je blbost non plus ultra, a Kennedy si místo reálné cesty na Měsíc, kde přebýváme, najal jakéhosi pofiderního filmaře a celou anabázi zfalšoval. S tímhle materiálem se prostě nedalo pracovat. A přitom jsme se snažili dát najevo, že tu jsme. Fakt stačilo málo, aby pochopili. Philadelphský experiment byl můj osobní majstrštyk a stejně nezabral. Okecávají to dodneška a skutečný význam jim uniká. A když jsem jim osobně poslal svého pobočníka z rodu Chu-chu-melů, aby s nimi pokecal, posadili ho do jakéhosi košíku na bicyklu a poslali ho pryč se sloganem „ET go home“. 

Druhý doušek metanu Huhunala nakopnul a už si nebral servítky: "Celé takzvané lidstvo je tlupa idiotů a já se vší vážností navrhuji experiment s navázáním vzájemně výhodné spolupráce ukončit!  Aby bylo jasno - selhání této mise je moje osobní odpovědnost a případnému trestu se nebráním. Na svou obranu bych ale rád poznamenal, že jsem učinil ještě jeden výrazný pokus. Nazval jsem ho kruhy v obilí. Oni si tu, neuvěříte, pěstují jakési klacíky, které pak rozmělní a pojídají. Ty velké plochy zlatavé vegetace ovšem přímo vybízely k tomu, abychom jim zanechali vzkaz. Že už jsme tu a máme o jejich existenci obrovský zájem. A tak jsme s kolegou Ha-Hu-Gugunalem vyráběli obrazce jak na běžícím pásu. Všechny nesly jedno jediné poselství  a já se domníval, že musí být jasné i hloupému tříbuňkovému granulonu."

Huhunal si promnul dvacatero prstů, dopřál si poslední doušek a dokončil zprávu: "Nebylo. Nepochopili vůbec nic. Vyrojila se jenom spousta mudrlantů s jednou šílenější teorií než druhou. A přitom vzkaz byl naprosto jasný a evidentní. Jsme tu, pojďme na pivo do Venušina hostince." 

Huhunal svěsil všechna ramena a zklamaně dopsal poslední tázací větu svého hlášení: "Jak se tedy s nimi máme efektivně spojit, když jsou to všichni debilové?" Odeslal zprávu a usnul.

Neúřední odpověď dorazila o několik miliónů časoprostorových jednotek později a zněla takto: „Serte na ně. Vraťte se domů. Posíláme Gretu.“


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Z deníčku konspirátora

Vydáno se souhlasem autora. 6:50 Probouzím se. Kontroluji sílu orgonitového zařízení a poté zapínám wi-fi. Nefunguje, sviňa. Včera jsem se na svém facebookovém profilu nechvalně zmínil o šmírování, jakým nás častuje Bill Gates a tohle je výsledek. Zablokovali mě! Musím to dát světu na vědomí. Ale, kurva, jak? Když jsem offline? 6:57 Zjišťuji, že v rámci zdravotní sebeobrany jsem router před ulehnutím vytáhnul ze zásuvky. Zapínám ho a vše začíná fungovat. Sedm minut trvající pocit frustrace pomalu mizí, ale ta pachuť zůstává. Vím, že mě sledují! 7:20 Snídám česnek, meruňková jadérka a mocně zapíjím cé dé es dvojkou. Pro jistotu. Pak vyrážím zjistit, jak se daří té paní, která si léčí rakovinu plic svépomocí. Bomba! Ještě žije. Dokonce má jiskru v oku. 7:50 Fotím mraky. Úplně jasně vidím ty svinské ionty baria a aluminia, jak se povalují ve vzduchu a hledají nebohé oběti, které by otrávily. Na mě si nepřijdou. Pokládám si pyramidu na hlavu, pořizuji fotodokumentaci a vkládám ji na stránk

Odchod

„Tak, paní, jste na řadě.“ Mrtvolně vyhlížející osoba pro jistotu zvolila oznamovací tón, aby svou klientku zbytečně nevyděsila.  Když spatřila úlek na ženině tváři, trochu roztála a podotkla: „Ale no tak, není se čeho bát. Důkladnou rešerší před vlastním zákrokem jsem zjistila, že jste členkou mnoha zásadních facebookových skupin.“  Zašustila zastaralým papyrusem a pokračovala: „Duchovní seznamka a jiné povídání. Půst je dokonalý lék. Psychosomatika a etikoterapie v praxi. Paranormal Group Universal. Alterna. Užíváme CDS. Nejsme vaše loutky. Klasická a postklasická homeopatie. Neočkovaní. Třetí oko. Kvantová cesta. A tak dále, a tak dále.“ Sklapla notes. „Tak čeho se bojíte? Váš poslední příspěvek o nekonečné cestě Duše přívětivým Vesmírem na Kvantové vlně získal dokonce více než osm tisíc lajků a přes pět stovek sdílení. Tož neprotestuje a pojďte se mnou. Nakonec se vám cesta i cíl budou líbit. Slibuji.“ Dodala osoba a zkřížila za zády dva prsty.  „Fakt musím?“  Fňukla dáma, „Vžd

Vysoká škola života

Jistě jste již nejednou v internetových diskusích narazili na kolegy diskutéry, kteří ve svých profilech uváděli v kolonce dosažené vzdělání Vysokou školu života. A určitě vám to, stejně jako mně, vrtalo hlavou, neboť na vysokoškolsky vzdělané osoby často vystupovali jako úplní kreténi. Trochu jsem zapátral, jak to s tou Vysokou školou života je a považte – ona skutečně existuje! Jakmile jsem pochopil, že VŠŽ (neplést prosím se školou železničářskou) je v podstatě nejkomplexnějším vzdělávacím systémem ve vesmíru, zažádal jsem si o licenci a po náročných ústních zkouškách, předložení projektu a vypití dvou litrů MMS proti plísním jsem licenci skutečně obdržel!  Vypisuji tímto tedy první semestr distančního studia, které vám umožní získat vysokoškolský diplom o měsíc dříve než v Plzni! Neváhejte a pojďte studovat do naší Vysoké školy života! VYSOKÁ ŠKOLA ŽIVOTA Typ studia: distanční Časová náročnost: každou sudou sobotu od 19:00 do 21:00 hod. Délka studia: 3 měsíce Dosažené vzdělání: DaS