Alchymista Hurihoj Hedvábný, toho jména čtvrtý, měl špatný rok. Úspěchy by se daly spočítat na jedné ruce, zatímco totální selhání bylo na pořadu prakticky každý den.
Elixír lásky, který se mu podařilo na přelomu roku 1667 a 1668 vydestilovat, sice vykazoval jisté známky účinnosti, ale k definitivnímu dosažení cíle měl stále dost daleko. Především nefungoval na sličnou krasavici z farmy statkáře Bolestného, toho jména pátého, o níž se mu zdály bouřlivé erotické sny. Fakt, že se do něj zamiloval vykastrovaný kocour, opelichaný beran a sedmnáct mužských příslušníků Svědků Jehovových, ho sice naplňoval mírným optimismem, jenže oslnivá kráska ho nadále ignorovala.
Pokusy o výrobu nápoje, dávající lidem schopnosti levitace, také skončily fiaskem. Ne snad proto, že by recept obšlehnutý od starých egyptských mudrců nefungoval, ale jakýsi proklatý vědátor s podivným jménem Newton vymyslel gravitaci, čímž učinil všem snahám o praktické využití létání bez křídel utrum.
"Věda je zlo a musí být vymýcena," usoudil, když sedm konšelů z jeho rodného města po konzumaci produktu vyskočilo z okna radnice s touhou proletět se po nádherné české zemi.
Obvinění z úkladné vraždy se vyhnul jen tím, že bečku svého posledního vynálezu s pracovním názvem "Red Bull" daroval místnímu katovi. Ten poděkoval, napil se a odlétl neznámo kam. Na pár měsíců se tak rozličným chmatákům, zlodějíčkům a nepoctivcům ulevilo, poněvadž neměl kdo realizovat právo útrpné.
Štvalo ho, že musí žít v tak pitomém věku. A to ho ještě čekala renesance, jak spatřil v jedné své vizi. Věda se rozlézala po Evropě jako mor a pro poctivého mága a alchymistu už nezbývalo moc prostoru. Vzpomínal na zlaté doby vyhlášené kuchyně Rudolfa, toho jména druhého, kterou bohužel znal jenom z doslechu. Zlaté časy.
Kámen mudrců zkoušel objevit také, ale při svých výpravách po okolí nalézal jenom obyčejné šutry. Jeho pokusy vyrazit z nich věčná tajemství skončily lehkým otřesem mozku. Na druhou stranu definitivně prokázal, že mlácení do hlavy kamenem absolutní moudrost nepřinese. Aspoň něco.
V jednom ze svých divokých snů nahlédl stovky let do budoucnosti. Až do jednadvacátého století. A co spatřil, se mu náramně zamlouvalo. Drtivá většina neprávem glorifikovaných vědátorů už byla po smrti a jejich učení zapomenuto. Stará dobrá magie opět nabývala vrchu a přinášela výsledky.
Pod dojmem velmi živého snu se rozhodl vyrobit nápoj nesmrtelnosti a stálého zdraví, aby se oné šťastné doby dožil. Na sedm dlouhých let se zavřel do své laboratoře a samotného ho překvapilo, že uspěl. Lokl si a uložil se k dlouhodobému spánku.
Probral se v roce 2021. Po několika drobných peripetiích způsobených jeho nepřipraveností na bezhotovostní platební styk (a naopak zásadně hotovostně placený sexuální styk), usoudil, že se konečně ocitl v té správné době. Aby zapadl, založil si skromnou společnost s ručením omezením jménem Harry Potter, kterou vybavil jednoznačně znějícím sloganem: "Alchymie a magie, neumřela, stále žije!"
A vyrobil si skupinu na Facebooku. Jeho budoucnost byla zajištěna. Protože konšelé se dnes nazývali "poslanci" a pro jistotu sídlili v přízemí. Létalo se běžně gravitaci navzdory, jak sám předpověděl. Dokonce i kámen mudrců byl objeven. Jen se mu dnes přezdívalo orgonit, ale s tím se smířil. Nápoji dlouhověkosti se říkalo CDS2 a kat pořád ještě někde poletoval, takže osobně byl v bezpečí.
Nasrala ho jediná věc.
Kolem vánočních svátků se rozezněl domovní zvonek, a když otevřel, za jeho dveřmi stálo sedmnáct podivných bytostí. "Jsme Svědci Jehovovi a stále vás milujeme!"
Komentáře
Okomentovat