Přeskočit na hlavní obsah

Rozumná výzva

Poslední pozemský evidovaný blbec zemřel následkem infekčního onemocnění dne 23. února 2037.
 
Lidstvo si oddychlo a konečně, po mnoha tisíciletích vyčerpávajícího boje, mohlo s naději pohlédnout vpřed a narýsovat si zářnou budoucnost.

Špičkově vzdělaní skeptičtí odborníci, jejichž celoživotním posláním bylo potírat lidskou hloupost, se rázem ocitli bez práce, což byla jenom drobná šmouha na jinak skvělém výsledku. Otázku, co s těmito archaickými samuraji rozumu udělat, vyřešily moudré vlády promptně a jednoduše. Byli odesláni do uranových dolů těžit cennou surovinu, bez níž se nová chytrá populace neobejde.

Lidstvo pak jako jeden muž pozvedlo hlavy a pohlédlo ke hvězdám a vzdáleným planetám, o nichž už nikdo nepochyboval, že jsou kulaté, a rozhodlo se oslovit vzdálené civilizace, které také určitě vyznávaly převahu rozumu a znalostí nad nevzdělaností a hloupostí. Sofistikované mašinky poháněné nedávno objevenou Teslovou hyperkvantovou energií vyrazily nadsvětelnou rychlostí objevovat záhady Vesmíru.

Jednoznačný úspěch zvolené strategie trochu kalil fakt, že návod na výrobu kosmických lodí rychlejších než světlo, kterým k pohonu postačila jedna tužková baterie z miligramu uranu umístěného  do AAA baterie z eshopu Alza, pocházel z pozůstalosti pochovaného posledního blba. Důkaz byl rozumně upozaděn a posléze zapomenut jako nevýznamná paradoxní epizoda v historii lidského rodu. 

Tak to prostě chodí.

Průzkumná loď o velikosti malého amerického města popírající gravitaci vyrazila do rozlehlého Vesmíru objevovat spřízněné duše a konečně ohlásit všem naslouchajícím: „Jsme tady! Rozumní, chytří a připravení společně zdolat poslední záhadnou baštu skrývající odpověď na otázku: Proč tu jsme.“

Kousek od Aldebaranu narazila průzkumná loď na rudě blikající kvantový zátaras a o chvíli později na dost nasrané zelené mužíky oděné v zářivě blankytných skafandrech. Zastavili na fleku, protože antigravitační pohon si dokázal poradit i se záporným přetížením, pilot a vůdce v jedné osobě se oblékl, nastartoval průzkumný modul a vyrazil zjistit, co se děje.

"Překročili jste povolenou rychlost!" Zaznělo řidiči kosmického plavidla v překládacích sluchátkách, které poskytly i dodatek: "Jenom naprostý idiot může přehlédnout sedmnáct značek varujících, že rychlost světla nejde překonat. Vesmírný průkaz vám bude zabaven a kurva nechci nic slyšet. Domů půjdete po svých." Uniformovaný mimozemský borec výhružně zamával symptomatickou pistolí.

"Ale, ale..." zaražený pilot hledal slova, "my jsme mysleli, že nás přivítáte s otevřenou náručí. Chceme se s vámi podělit o poznatky a nové objevy, které náš druh učinil. Objevili jsme i nadsvětelný pohon, antigravitaci, energii zdarma a vůbec..." Nedořekl.

"Vy jste úplně blbej, pane, nic takovýho neexistuje!" Načuřil se mimozemšťan. "V souladu s paragrafem 2174 a) Vesmírného dopravního řádu budete neprodleně dezintegrován a vaše vesmírné plavidlo zabaveno." Jak řekl, tak učinil.

Posádka kosmické lodi Rozumná výzva ze svých okýnek nevěřícně sledovala, jak se jejich vůdce rozpadá na atomy. První kontakt si představovali jinak, poněvadž byli chytří a vzdělaní. Nechápali a nerozuměli tomu, proč je Vesmír trestá.

Narychlo vyslaná delegace alespoň rozmluvila strážcům vesmírného pořádku zabavení lodi, a všichni se zahanbeni vydali zpět do své domoviny. V ruce třímali šek na neuvěřitelnou pokutu splatnou do čtrnácti světelných dní v altairských dolarech.

Poněkud otřeseni z hrůzného zážitku vystoupili na pevnou zem a nejstarší z nich pronesl památná slova, která znovu a lépe připravila lidstvo na cestu ke hvězdám: "Bez blbců to nepůjde."

Poslední evidovaný blbec, pochovaný 24. února 2037, byl pomocí DNA reinkarnace obnoven, vzkříšen k životu, jeho sémě bylo rozesláno do všech významných států, a byl  vyslán zpět k Aldebaranu, aby lidstvo nezůstalo osamoceno.

Jeho poslední slova před startem kosmického korábu zněla: "A než se vrátím, NECHCI tu žádný záření pět gé, ani očkování a jinou genocidu. A čypy si strčte do PRDELE!"

V cílové soustavě byl vřele přijat a budoucnost lidstva se konečně ocitla ve hvězdách, poněvadž blbec s blbcem se domluví vždycky.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Umění diskuse

Existují okamžiky, kdy i nadpozemsky trpělivému skeptikovi, nebo odborníkovi ve složitém oboru, dojde trpělivost. Podobný emoční výlev většinou mívá za následek ban v jinak zajímavé skupině. Třeba v té o Ploché Zemi nebo o Masakrech v očkování, případně v politických či ekonomických diskusích.  Znám to z vlastní zkušenosti, takže vím, že pro nějaké to hrubší slovíčko po nějaké době člověk nejde daleko. Když už se asi posté dozví, že očkování způsobuje autismus. Nebo že Američané si zbourali čtyři velké baráky, poněvadž je to prostě bavilo. Případně že Slované, konkrétně Češi, jsou na tomto světě už od dob dinosaurů a vládní elity to zavile tají. Pak vypěníte a pošlete oponenta do prdele, kam tak či onak patří. Jenže to je nuda. Mám kreativní nápad.  Nehodláte něco takového znovu udělat, a přestože máte pocit, že se podobné chyby už nikdy nedopustíte, ona stejně přijde. Nezvána, nečekána. Zkusme nyní oprášit starou češtinu a odeslat zjevně nevzdělaného idiota do exkrementálních...

Plaváčkův průvodce alternativním vesmírem

Důležité oznámení všem vášnivým čtenářům: Všechny výtisky své knihy jsem osobně uložil v bezpečném skladišti, takže je připravena vyrazit do světa. Poněvadž jsem se s žádnou distribuční společností nedohodl na rozumných finančních podmínkách, rozhodl jsem se knížku rozesílat ryze vlastními silami.  Pro vás jako zákazníky tím pádem  vyvstává pár omezení, která ale nejsou nepřekonatelná: Platit je možné   předem  prostřednictvím bezhotovostního platebního styku na  vyhrazený bankovní účet. Případně pomocí moderní služby PayPal na účet plavacek@plavacek.net.  Využívat budu služeb přepravních společností, které si sami vyberete.  Chcete-li knihu podepsat, uveďte to také do poznámky, a předem se smiřte s faktem, že po třiceti letech u počítačové klávesnice jsem zapomněl, jak se píše rukou, a tudíž může být podpis hodně neumělý až nečitelný.  Případné  zásilky do zahraničí se mnou konzultujte předem , poštovné bývá dost drahé.   Osobní od...

Prána

Potkali se dva breathariáni. "Tak co, jak jde život?"  Optal se první, občanským jménem František Novák, který si ale podle svého nedostižného vzoru říkal Giri  Giri Bala  Bala. Pro jistotu si zdvojil jméno i příjmení, aby se vyhnul potenciálně nebezpečnému výkladu zašmodrchaných autorských zákonů. "Pohodička,"  odpověděl  druhý, považující se za reinkarnaci  Devraha Baby , jenž nedávno zemřel na anafylaktický šok, když si obsluha kvantové restaurace popletla objednávku, a místo obzvláště vypečených rohlíčků mu poslala arašídové máslo.  "Jen mám občas pocit, že to Vesmír už pěkně fláká. Poslední prána se svíčkovou příchutí byla hrozná šlichta. Fujtajfl." "Jo, to máš pravdu,"  přizvukoval Giri Giri,  "já chodil dlouho k McPránovi na hamburgery, ale co zaměstnali čínského kuchaře, chutná všechno spíš jako podrážka." "No jo,"  svraštil Baba tvář, " co ale budeme dělat? Jíst se musí, že jo." Giri Giri se podrbal řiti, kt...