Prána

Potkali se dva breathariáni.

"Tak co, jak jde život?" Optal se první, občanským jménem František Novák, který si ale podle svého nedostižného vzoru říkal Giri Giri Bala Bala. Pro jistotu si zdvojil jméno i příjmení, aby se vyhnul potenciálně nebezpečnému výkladu zašmodrchaných autorských zákonů.

"Pohodička," odpověděl  druhý, považující se za reinkarnaci Devraha Baby, jenž nedávno zemřel na anafylaktický šok, když si obsluha kvantové restaurace popletla objednávku, a místo obzvláště vypečených rohlíčků mu poslala arašídové máslo. "Jen mám občas pocit, že to Vesmír už pěkně fláká. Poslední prána se svíčkovou příchutí byla hrozná šlichta. Fujtajfl."

"Jo, to máš pravdu," přizvukoval Giri Giri, "já chodil dlouho k McPránovi na hamburgery, ale co zaměstnali čínského kuchaře, chutná všechno spíš jako podrážka."

"No jo," svraštil Baba tvář, "co ale budeme dělat? Jíst se musí, že jo."

Giri Giri se podrbal řiti, kterou měl k dispozici výhradně  pro tento účel, zamračil se a poté rozjasnil tvář, až vypadal jak panic po prvním sexu. Dorazila idea.

"Hele, mám nápad. Na internetu jsem se dočetl, že někde od Magellanova mračna posílají ty nejlepší pochoutky, jaké jsou k dispozici. Jen nevím přesně na jaké frekvenci a kde je nejlepší příjem. Pojďme to zjistit." A rozevřel deštník.

"Co blbneš, vždyť neprší?" Nato Baba.

"Zesiluji signál, vole. To neznáš? Víš ty vůbec něco o kvantové fyzice?" Podivil se Giri Giri.

"Náhodou vím úplně všechno," rozohnil se Baba, "dokonce se mě dotkl Matrix!" Vysvětlil tím mimochodem přítomnost fialového monoklu pod pravým okem, poněvadž zmíněný Matrix se netrefil na správné místo. Baba také usoudil, že spát s manželkou bývalého přeborníka v boxu ve střední váze nebyl ten nejlepší nápad, takže od nynějška bude svádět výhradně krasotinky, jejichž protějšky živí mozek a nikoliv svaly.  Nabízeli se účetní nebo homeopati.

"Tak jo, tak jo, nečerti se. Jenže jsme v průšvihu. Mám hlad jak čuba baskervillská a musíme s tím něco udělat," pravil smířlivě Giri Giri a zkusmo zašermoval deštníkem, aby našel lepší příjem. 

"Ha! Mám to!" Vykřikl vítězně a dodal: "Konečně jsme se dočkali. Má oblíbená restaurace před týdnem otevřela i pránickou pobočku. Jen musíme támhle na kopec," dodal, když dešifroval přicházející reklamní sdělení.

"Tak jdeme, nebo zdechnu hlady," vyrazil Baba svižným krokem do prudkého svahu. "Mimochodem, jak se ta vývařovna jmenuje, víš to?"

 "Jasně," rozzářil se Giri Giri. "KFC. Ti jsou všude. A berou VISA karty!"

„Si děláš kozy? Smažený ptačí  blivajz považuješ za výživnou a hodnotnou stravu?“ Načuřil  se Baba, který s American Express velkou díru do Vesmíru udělat nemohl. 

„Furt lepší, než mít prázdné energetické tělo,“ oponoval Giri Giri. „Ostatně, máš lepší nápad?“

Baba se podrbal  na lysině, kterou si na hlavě vyrobil holicím strojkem pro snadnější vstřebávání pránické stravy, a nerad uznal, že lepší nápad nemá. Rozhlédl se po okolí a zaregistroval známou tvář. 

"Hele, hele!" Ukázal prstem, "támhle spurtuje kámoš Hubert. Nejspíš má také prázdné čakry a meridiány. Zeptáme se ho, kam frčí." Nečekal na odpověď a zařval: "Hej, Hubáku, kam se valíš?"

Oslovený se zarazil v běhu, identifikoval Babu a s nuceným úsměvem dorazil k zoufalé dvojici vychrtlých postav. Sám vyhlížel jako dobře živený zápasník sumo a jak zabrzdil, tukové faldy vzaly faleš a málem smyk nevybraly. "Nazdárek," pokývl hlavou, když vibrace ustaly, "valím na futrung. Hlad je hrozná sviňa." 

"Neběžíš doufám do KFC?" Vyděsil se Baba.

"Blázníš? Mrtvou drůbež nemusím. Kromě toho jsem pránický vegan," dodal vychloubačně.

"Brokolice, květák a pažitka nás jako má zasytit?" Ozval se pochybovačně doposud mlčící Giri Giri.

"Dneska od třinácti hodin našeho letního času vysílají od Aldebaranu špenát na česneku. Mňamka." zodpověděl Hubert nepatřičně útočnou otázku. 

"A to je tak moc výživné?" Nehodlal se vzdát Giri Giri. "Podívej se na nás a pak na sebe. Vypadáš jak Helena Růžičková a my jako své vlastní rentgenové snímky, přestože nikdo z nás doopravdy nejí. Nechceš nám prozradit, jaký fígl používáš?"

"Fígl?" Zakabonil se Hubert. 

"No, ověřený a funkční způsob, jakým z Vesmíru dostaneš co nejvíce kalorií," upřesnil Giri Giri otázku.

"Jo, tohle," usmál se Hubert. "Rád odpovím, protože zjevně žijete ještě v minulém století. Stejně jako Prahlad Jani. Věděli jste, že ta červená tečka na jeho čele je v podstatě analogový vypínač? Váš problém je, že nepoužíváte prostředky, které nám ve své blahovolnosti poskytuje klasická věda. Snažíte se signál zesílit deštníkem. Uf. Doba Prokopa Diviše je dávno v čudu.  Potřebujete totiž spolehlivou elektroniku. Přístroj, který pránu odesílanou z tak obrovské vzdálenosti dokáže kvalitně zpracovat a rozvibrovat. Vibrace jsou ten, jak říkáte, fígl." 

Zalovil v kapse rozměrných kalhot a světlo světa spatřil obludně fialový přístroj vzdáleně připomínající model Ciolkovského rakety. Zapnul vypínač a pravou rukou pozvedl aparát směrem k nebi. 

"Vidíte?" Zvolal vítězně, "a už to frčí. Plná energetická palba!" Spokojeně zamlaskal a tuky se rozvlnily.

Baba i Giri Giri měli oči jako tenisáky. Nevěřícně zírali, jak si jejich kolega nacpává nácka, protože mu zjevně šmakovalo. 

První se osmělil Baba: "Hele, a co je to vlastně za udělátko? Také by se mi hodilo."

"Mno," ztišil Hubert hlas, "našel jsem ho v nočním stolku u manželky. Používala ho ale nesprávným způsobem. Až já přišel na to, k čemu je doopravdy dobrý." 

"A co to tedy, u všech hromů, je?" ztratil trpělivost Giri Giri.

Hubert zastrčil přístroj zpět do kapsy, spokojeně mlasknul a zodpověděl otázku: " No coby. Robertek."

P.S. Co je prána a jak funguje se překvapivě dá dočíst na běžném lidském internetu.