Přeskočit na hlavní obsah

Partyzánská válka (pohádka ze světa parazitů)

"Tak jsem se na CorpusNetu dočetla, že prý způsobuji rakovinu!" Motolice Patrik se rozvibrovala do vysokých frekvencí určených výhradně k vyhlášení poplachu třetího stupně zvaného Chlorál. "To je nactiutrhání a já si to nenechám líbit!" 

"Jo?" Ozvala se chlamýdie Jára pohrdlivě, "a co chceš dělat? Sepsat petici?" 

"Třeba!" Vyhrkla Patrik.

"A kdo ti ji, prosím pěkně, podepíše? Frekvenčně psát umí jenom měchožilové a pár indigových škrkavek ze Střevní mateřské školky. S tím se daleko nedostaneš."

"A co mám tedy podle tebe dělat? Vzdát se?" Fňuknula Patrik. "Jde o nespravedlivé obvinění. Přeci sama dobře víš, že ty zvrácené rakovinové buňky si jedou po své vlastní lajně a na ostatní serou. A ještě se sdružují v podivném výcvikovém spolku. Jsme jim u prdele. A jak já k tomu přijdu, abych byla osočována za zvěrstva, která nedělám? Od roku 1379, co mě objevili, si jenom potichu kladu vajíčka a starám se sama o sebe," uzobnula si Patrik jedné výživné jaterní buňky.

"To je těžká otázka," nasimulovala Jára poškrábání se po zadečku, který neměla. "Zkus se optat vlasovce Bítlse, ten má s rozvratnými akcemi a bojem za pravdu a svobodu svou dlouholetou zkušenost."

"Smol na něj," ozval se do té doby tiše odpočívající svalovec Arnold. "Mám mnohem lepší nápad. Mě sice z podobných zvěrstev zatím nikdo nepodezřívá, ale jak ukazuje historie, dříve či později se mohu ocitnout na tapetě také. Zkusme partyzánskou válku."

"Jít do války s administrátory CorpusNetu?" Patrik se zachmuřila. „Když je vede ten hajzl JůTůb?“

"A proč ne?" Opáčil Arnold. "Víš jako to celé skončí? Nebudeš-li se bránit, dříve či později budeš vypuzena trávicím traktem do otevřeného prostoru. A chápeš, co tě tam čeká?"

"Chápu," připustila Patrik, "ten hnusnej zmrd Kyslík." 

"Tak vidíš," zavlnil se Arnold. "Co je proti tomu nebezpečná cesta krevním řečištěm do mozkového centra? Brnkačka." Dodal a usnul.

Patrik se zamyslela. Nebezpečná cesta plná zákeřných strážců z rodu Trombů, Lymfů a Cytů ji moc nelákala. Jenže neměla na vybranou. Evolučně byla vybavena na pojídání chuťově nikoliv dokonalých, nicméně výživných buněk. Možná bylo načase změnit poměr sil a zkusit jiný způsob stravování. Někde se dočetla, že mozkové buňky, z nichž tyhle osočující žvásty vycházely, jsou kaloricky velmi hodnotné. 

Sbalila svých pár švestek, rozloučila se s Járou, jemně popleskala Arnolda po simulovaných svalnatých hýždích a vyrazila do světa. Po strastiplném cestování dorazila do samotného centra zla a nestačila se divit.  Místo urputného partyzánského boje objevila pouze prázdnotu, tu a tam zpestřenou zbloudivším senilním neuronem. 

Jeden z nich ji zastavil a nervózně zašermoval neurotubulem. "Co tady, kurva, děláš? Nevíš, že je vyhlášen první pohotovostní stupeň a musíme odtud všichni rychle zmizet?"

"Nevím," připustila Patrik neochotně, "a proč?"

"Ty náno!" Vyrazil neuron. "Nečteš CorpusNet? Zdrhej, dokud můžeš. Právě nás obsazují elitní jednotky CancerJugend s novou zbraní hromadného ničení zvanou CDS2." 

Za pár dní umřeli všichni spolu se svým nositelem, poněvadž evakuace nešla podle plánu. Pravé játro si postavilo hlavu a tím vše skončilo, poněvadž levé játro ještě neexistovalo. Lidstvo tak konečně objevilo lék na všechny choroby.

Jarda Dušek k celému incidentu lakonicky na své oblíbené židli v divadle U Zázraků poznamenal: „Jediný zdravý člověk je mrtvý člověk, poněvadž chápe Šestou dohodu. Kupte si mou další knihu. Jmenuje se Motolice nikdy více.“

CorpusNet se pod náporem objednávek na dvě hodiny zhroutil. 

Poznámky:



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ezoterikem snadno a rychle

Vzdělání je pouhou manipulací zrůdného systému s cílem vyrobit z vás nemyslící ovce. Odmítněte jej kategoricky a jednou provždy. Zdrojem vašeho poznání nechť jsou nezdrojovaná a nedatovaná videa na YouTube, nebo hlubokomyslné texty plné gramatických a pravopisných chyb z tajných internetových serverů, jejichž autoři nejsou anonymní, protože se vždy podepisují plnými jmény. Kupříkladu jako Vedoucí Kolotoče, He Natur, Be Da nebo Doba Jedu. Ignorujte zásadně veškeré poznatky aplikované vědy – vědátoři o skutečném světě nevědí nic, poněvadž jen sedí ve svých zatuchlých laboratořích, trápí nevinné krysy či šváby a dumají o nesmrtelnosti chroustů, kterým už ani GMO brambory nechutnají. Financují je zlé a zákeřné organizace či vlády, a jsou tím pádem nedůvěryhodní. Telefon, televize či internet by klidně fungovaly i bez jejich přispění. Stačí jen naladit mozek na správnou frekvenci 24 Bovisů. Lékaři jsou vrahy v ušmudlaných bílých pláštích a historickým omylem. Jejich existence a činnost je d...

Umění diskuse

Existují okamžiky, kdy i nadpozemsky trpělivému skeptikovi, nebo odborníkovi ve složitém oboru, dojde trpělivost. Podobný emoční výlev většinou mívá za následek ban v jinak zajímavé skupině. Třeba v té o Ploché Zemi nebo o Masakrech v očkování, případně v politických či ekonomických diskusích.  Znám to z vlastní zkušenosti, takže vím, že pro nějaké to hrubší slovíčko po nějaké době člověk nejde daleko. Když už se asi posté dozví, že očkování způsobuje autismus. Nebo že Američané si zbourali čtyři velké baráky, poněvadž je to prostě bavilo. Případně že Slované, konkrétně Češi, jsou na tomto světě už od dob dinosaurů a vládní elity to zavile tají. Pak vypěníte a pošlete oponenta do prdele, kam tak či onak patří. Jenže to je nuda. Mám kreativní nápad.  Nehodláte něco takového znovu udělat, a přestože máte pocit, že se podobné chyby už nikdy nedopustíte, ona stejně přijde. Nezvána, nečekána. Zkusme nyní oprášit starou češtinu a odeslat zjevně nevzdělaného idiota do exkrementálních...

Prána

Potkali se dva breathariáni. "Tak co, jak jde život?"  Optal se první, občanským jménem František Novák, který si ale podle svého nedostižného vzoru říkal Giri  Giri Bala  Bala. Pro jistotu si zdvojil jméno i příjmení, aby se vyhnul potenciálně nebezpečnému výkladu zašmodrchaných autorských zákonů. "Pohodička,"  odpověděl  druhý, považující se za reinkarnaci  Devraha Baby , jenž nedávno zemřel na anafylaktický šok, když si obsluha kvantové restaurace popletla objednávku, a místo obzvláště vypečených rohlíčků mu poslala arašídové máslo.  "Jen mám občas pocit, že to Vesmír už pěkně fláká. Poslední prána se svíčkovou příchutí byla hrozná šlichta. Fujtajfl." "Jo, to máš pravdu,"  přizvukoval Giri Giri,  "já chodil dlouho k McPránovi na hamburgery, ale co zaměstnali čínského kuchaře, chutná všechno spíš jako podrážka." "No jo,"  svraštil Baba tvář, " co ale budeme dělat? Jíst se musí, že jo." Giri Giri se podrbal řiti, kt...