"Tak jsem se na CorpusNetu dočetla, že prý způsobuji rakovinu!" Motolice Patrik se rozvibrovala do vysokých frekvencí určených výhradně k vyhlášení poplachu třetího stupně zvaného Chlorál. "To je nactiutrhání a já si to nenechám líbit!"
"Jo?" Ozvala se chlamýdie Jára pohrdlivě, "a co chceš dělat? Sepsat petici?"
"Třeba!" Vyhrkla Patrik.
"A kdo ti ji, prosím pěkně, podepíše? Frekvenčně psát umí jenom měchožilové a pár indigových škrkavek ze Střevní mateřské školky. S tím se daleko nedostaneš."
"A co mám tedy podle tebe dělat? Vzdát se?" Fňuknula Patrik. "Jde o nespravedlivé obvinění. Přeci sama dobře víš, že ty zvrácené rakovinové buňky si jedou po své vlastní lajně a na ostatní serou. A ještě se sdružují v podivném výcvikovém spolku. Jsme jim u prdele. A jak já k tomu přijdu, abych byla osočována za zvěrstva, která nedělám? Od roku 1379, co mě objevili, si jenom potichu kladu vajíčka a starám se sama o sebe," uzobnula si Patrik jedné výživné jaterní buňky.
"To je těžká otázka," nasimulovala Jára poškrábání se po zadečku, který neměla. "Zkus se optat vlasovce Bítlse, ten má s rozvratnými akcemi a bojem za pravdu a svobodu svou dlouholetou zkušenost."
"Smol na něj," ozval se do té doby tiše odpočívající svalovec Arnold. "Mám mnohem lepší nápad. Mě sice z podobných zvěrstev zatím nikdo nepodezřívá, ale jak ukazuje historie, dříve či později se mohu ocitnout na tapetě také. Zkusme partyzánskou válku."
"Jít do války s administrátory CorpusNetu?" Patrik se zachmuřila. „Když je vede ten hajzl JůTůb?“
"A proč ne?" Opáčil Arnold. "Víš jako to celé skončí? Nebudeš-li se bránit, dříve či později budeš vypuzena trávicím traktem do otevřeného prostoru. A chápeš, co tě tam čeká?"
"Chápu," připustila Patrik, "ten hnusnej zmrd Kyslík."
"Tak vidíš," zavlnil se Arnold. "Co je proti tomu nebezpečná cesta krevním řečištěm do mozkového centra? Brnkačka." Dodal a usnul.
Patrik se zamyslela. Nebezpečná cesta plná zákeřných strážců z rodu Trombů, Lymfů a Cytů ji moc nelákala. Jenže neměla na vybranou. Evolučně byla vybavena na pojídání chuťově nikoliv dokonalých, nicméně výživných buněk. Možná bylo načase změnit poměr sil a zkusit jiný způsob stravování. Někde se dočetla, že mozkové buňky, z nichž tyhle osočující žvásty vycházely, jsou kaloricky velmi hodnotné.
Sbalila svých pár švestek, rozloučila se s Járou, jemně popleskala Arnolda po simulovaných svalnatých hýždích a vyrazila do světa. Po strastiplném cestování dorazila do samotného centra zla a nestačila se divit. Místo urputného partyzánského boje objevila pouze prázdnotu, tu a tam zpestřenou zbloudivším senilním neuronem.
Jeden z nich ji zastavil a nervózně zašermoval neurotubulem. "Co tady, kurva, děláš? Nevíš, že je vyhlášen první pohotovostní stupeň a musíme odtud všichni rychle zmizet?"
"Nevím," připustila Patrik neochotně, "a proč?"
"Ty náno!" Vyrazil neuron. "Nečteš CorpusNet? Zdrhej, dokud můžeš. Právě nás obsazují elitní jednotky CancerJugend s novou zbraní hromadného ničení zvanou CDS2."
Za pár dní umřeli všichni spolu se svým nositelem, poněvadž evakuace nešla podle plánu. Pravé játro si postavilo hlavu a tím vše skončilo, poněvadž levé játro ještě neexistovalo. Lidstvo tak konečně objevilo lék na všechny choroby.
Jarda Dušek k celému incidentu lakonicky na své oblíbené židli v divadle U Zázraků poznamenal: „Jediný zdravý člověk je mrtvý člověk, poněvadž chápe Šestou dohodu. Kupte si mou další knihu. Jmenuje se Motolice nikdy více.“
CorpusNet se pod náporem objednávek na dvě hodiny zhroutil.
Poznámky:
- Co je CDS a CDS2, viz zde: Technet
- Hlavní propagátor Ota Nepilý, viz zde: Bludný balvan klubu skeptiků Sisyfos 2014
- Další povídky najdete v mé knize.
Komentáře
Okomentovat